Ačkoli lidé stráví spánkem třetinu života, dodnes není důkladně prozkoumané, co se během něho děje, a délka spánku se může lišit od člověka k člověku. Ví se ale to, že ve spánku tělo rozhodně není v nečinnosti. Usilovně pracuje zejména mozek – posiluje paměť, řeč, tvořivost, a tím i správné fungování celého organismu. Navíc tak koná ve fázích REM a NREM…
Slabší REM fáze, blízká bdění, zabírá pětinu až čtvrtinu celkové doby spánku a vyskytuje se několikrát za noc. Nejdéle trvá před probuzením a právě tehdy mozek vytváří roztodivné a zapamatovatelné sny. Vystihuje ji také rychlý, až několik desítek sekund trvající pohyb očí.
NREM spánek je hluboká, posilující fáze se čtyřmi stupni, která tvoří až 80 % celkové doby spánku. Oči jsou při ní klidné a mozek má nižší teplotu. Při NREM1, usínání, se ještě vyskytují pohyby očí i záškuby těla, NREM2 představuje lehký spánek (trvající zhruba polovinu celkové doby), NREM3 už je tvrdý spánek (s délkou asi 10 minut) a NREM4 nejhlubší spánek, asi půlhodinový.
Poměr REM a NREM fáze se během života odlišuje. S přibývajícími roky tělo potřebuje stále více regenerační NREM fáze a má-li dobré spánkové podmínky, dokáže optimální poměr mezi jednotlivými fázemi nastavit samo.
Jak dlouho spát podle věku
Podle statistik spí nejmenší děti okolo 15 hodin denně, předškoláci asi 12 hodin, u teenagerů už potřeba spánku klesá na 8 až 10 hodin a v dospělosti se téměř všichni vejdou do spánkového intervalu 7 až 9 hodin. Dospělí by také měli spát už jen v noci. Krátké zdřímnutí během dne může být někdy prospěšné, ale hluboký noční spánek s regeneračními procesy nenahradí.
Nedostatečný vs. nadměrný spánek
Nedostatek spánku způsobuje větší chuť na kalorické potraviny, takže se může podílet na rozvoji nadváhy až obezity. Chronické nevyspání je rizikové rovněž pro Alzheimerovu chorobu, schizofrenii, imunitu nebo odolnost vůči návykovým látkám.
Příznivý však není ani nadměrný spánek okolo 10 hodin – vede k rozvoji depresí a zánětlivých stavů v těle, příčině mnoha následných onemocnění.
Ze slavných osobností prý málo spánku potřeboval Leonardo da Vinci, Nicola Tesla, Thomas Alva Edison, Napoleon Bonaparte či Margaret Thatcherová. Těžko říci, zda jim to přineslo nějaké nemoci z nevyspání.
Délka spánku vs. zdravý spánek
S otázkou, kolik spánku člověk potřebuje, však souvisí i kvalita celého regeneračního procesu. Důležitý je zejména pravidelný režim s uléháním a vstáváním ve stejnou dobu, příjemné prostředí i vybavení ložnice a navození klidu před spánkem včetně vypnutí veškeré elektroniky.
Současný uspěchaný životní styl bohužel spánku příliš nepřeje. Tytam jsou časy, kdy naši předkové spali ve dvou fázích, například čtyřhodinových, které proložili dvouhodinovým bděním. Dnešní populace trpí nedostatkem spánku, který se zpočátku projevuje únavou, nedostatečnou výkonností a později i vážnějšími zdravotními problémy.
Nesporné je, že kdo si najde čas na spánek, zlepší svou kondici a zvýší šanci na delší život. Nezbytnost dostatečně dlouhého spánku si dobře uvědomoval i legendární herec a spisovatel Jan Werich, který řekl: „Odčinit nemůže nikdo nic. Mrtvého nevzbudíš, ztracená léta nevrátíš a probdělé noci strachu neobrátíš v sladký spánek bezstarostnosti…“
SHRNUTÍ: Z odborných rad vyplývá jednoduše zařaditelné režimové pravidlo – dospělí by měli spát zhruba 7 hodin. Tato délka spánku představuje kompromis mezi příliš krátkým pěti až šestihodinovým spánkem, a naopak nepřetržitým spaním delším než 8 hodin. Abyste si noc co noc opravdu důkladně odpočinuli, věnujte jednou za sedm až deset let pozornost výběru správně tvrdé matrace.
Mohlo by vás zajímat
Co mají chilli a kofein společného? Vědci tvrdí, že zrychlují metabolismus a ...
Nové matrace se obvykle pořizují jednou ...
Lidé dnes chtějí usínat a celkově dobře spát i bez použití chemie.
Víte, jak moc je hluboký spánek důležitý ...
Poruchy spánku po prodělání covidu jsou ...
Naše imunita dostává od podzimu do jara ...