Může stres způsobit či zhoršit bolesti zad?

Zablokovaná, zatuhlá záda, bolestivé uzlíky na svalech. Neustálý spěch a napětí, nedořešené konflikty, tíživé situace, ze kterých zdá se neexistuje východisko. Něco vázne, vzniká napětí. Stres a bolest zad. Že tyto společníky moc dobře znáte? A už o nich nechcete ani slyšet? Jenže možná právě to je ten problém. 

Bolestmi zad si v životě prošel nebo projde zřejmě každý. Někdy za nimi stojí přehnaná zátěž, průvan, infekce, jindy úraz či degenerace, někdy se ale bolesti objeví, aniž by se dala dohledat nějaká jasná příčina.

Neberete toho na sebe hodně?

Než se vaše myšlenky začnou ubírat směrem skrytých vážných nemocí, zkuste popřemýšlet, jestli toho někde na sebe nenakládáte příliš. Dnes už se ví, že většina bolestí zad má psychosomatický původ. 

Proč právě záda odnášejí náš stres nejvíc? Podle psychosomatiky na záda odsunujeme to, co nechceme vidět nebo co nechceme, aby viděl někdo jiný. Jsou místem, kam odkládáme bolestné a nepříjemné pocity. Symbolem naší vnitřní i vnější stability.

Když to trvá dlouho, tělo se ozve

Krátkodobý stres nám obvykle na záda neskočí, ale pokud napětí prožíváme dlouhodobě, nastává problém.  I ve chvílích, kdy jsme zrovna v klidu a odpočíváme, stresové hormony se uvolňují do těla. Najednou nám chybí energie, objevuje se nespavost, jsme náchylnější k infekcím. Dostavit se může celá řada zdravotních potíží. A mezi nimi i bolesti v zádech. Buďme za ně vděční. Díky nim si můžeme včas uvědomit, že něco v našem životě není v pořádku, a předejít tak vážnějším onemocněním. 

Fyzické příznaky stresu

Prvním místem, kde se bolest zad ze stresu ozývá, je často krční páteř. Ne nadarmo se svalům v oblasti šíje říká „stresové“ svaly. Častokrát jsou bolesti v této oblasti spojené také s bolestí hlavy a ramen. A tomu se přizpůsobuje i postavení těla. Trapézy jsou stažené, ramena nahoře, hlava nakloněná dopředu. Většinou se takto somatizuje dlouhodobý stres ženám. Muži mívají v tomto případě spíše strnulé držení těla. 

To všechno dokáže dlouhodobý stres. Fyzické příznaky tohoto napětí bývají dokonce hmatatelné. V místech ztuhnutí se časem vytvoří zatvrdliny, takzvané trigger pointy. Na dotyk bolestivá místa, která mohou ztěžovat dýchání. 

Kde to začíná

Existují zpravidla tři spouštěče dlouhodobého stresu. Může jít o úroveň emoční, kdy se ocitáme v situaci, s níž se neumíme vypořádat a trápíme se kvůli ní. Anebo možná přespříliš zatěžujeme hlavu třeba v práci, v tom případě může jít o spouštěč mentální. Stejně tak ale problémy může zapříčinit i přílišná fyzická zátěž.

Jak na stres vyzrát

Chceme-li stres a bolesti zad odbourat, měli-bychom jít k příčině, tak jak nás to učí psychosomatika. V každém případě se pak vyplatí hlouběji poznat své limity. Prostě a jednoduše – vědět, kdy máme dost a podle toho se zařídit. 

Neschopnost nalézt správnou míru, a především formu odpočinku je podle světově uznávaného fyzioterapeuta Pavla Koláře jednou z významných příčin našich onemocnění. „Člověk se musí umět naučit vnímat sám sebe, musí se učit, jaké jsou jeho možnosti, kde má své hranice. Musí vědět, kolik si na sebe může naložit, a to jak jednorázově, tak dlouhodobě,“ říká v knižním rozhovoru s novinářkou Renatou Červenkovou vydaném pod názvem Labyrint pohybu.

Pomoc skrytá ve sportu

Nejlepším prostředníkem k zjištění svých hranic podle něj nabízí oblast sportu. „Ten nás do určité míry učí správně naslouchat vlastnímu tělu, umět se číst, umět pracovat s psychickými i fyzickými stresory.“ Protože jsme ale každý jiný a máme jiné potíže, bude každému vyhovovat jiný druh sportu. 

Je to o balancování

Pozor ale abychom to nepřehnali. Obecně je potřeba v životě najít rovnováhu – úměrně psychické zátěži se věnovat také práci fyzické nebo jiné kondiční zátěži. Jak říká Kolář, je potřeba občas rozpohybovat srdce, plíce, nastartovat metabolický systém. A při různých onemocněních vycházet z našeho zdravotního stavu, z toho, co zvládneme a čeho tím chceme dosáhnout. 

Relaxace jako cesta k sobě

Co se týče odpočinku, významnou pomoc nám může nabídnout správná forma relaxace. Ta ale nepřijde jen tak sama od sebe, je potřeba ji trénovat. Vědomě uvolňovat veškeré svalové i psychické napětí. Pomoci mohou různé techniky, na místě je i fyzioterapie a psychoterapie. 

Hlubokou relaxaci můžeme zkusit cvičit podobně jako již zmiňovaný fyzioterapeut. „V první řadě jsem se snažil mnohem víc vnímat sám sebe a úroveň svého vnitřního napětí. Díky tomu teď poměrně přesně poznám, kdy už stres a únava přesahují pro mě snesitelnou míru, případně kdy je nezvládám ani relaxací, takže musím razantně změnit také vnější podmínky neboli odjet na chalupu, zatopit si v kamnech, projít se po lese, zkrátka dostat se do jiného stereotypu,“ vysvětluje Kolář.  

Závěrem: 

Stres a bolest zad mají společného mnohem víc, než si často myslíme. Když k bolesti přistoupíme nikoli jako k obtěžující okolnosti, ale jako k červené kontrolce, která nám chce pomoci, máme šanci změnit svůj život k lepšímu. Skrze bolest, pochopení příčiny a následné cestě k sobě se můžeme propracovat k mnohem spokojenějšímu životu.