Bolest zad si většinou spojujeme se špatným sezením, přetížením nebo nedostatkem pohybu. Co když ale problém nezačíná v zádech, ale v trávení? Nadýmání, reflux, zácpa nebo dlouhodobý stres mohou nenápadně zatěžovat nervový systém i svaly kolem páteře a projevit se bolestí tam, kde byste to nečekali. Porozumění těmto souvislostem může být klíčem k úlevě, která nepřijde jen na chvíli, ale dlouhodobě.
Trávicí problémy a bolest zad – jak to spolu souvisí?
Za bolestí zad se v některých případech (a není jich málo) mohou skrývat trávicí potíže. Propojení mezi páteří a trávením je dáno společnými nervovými drahami, tzv. viscerosomatickými vztahy.
Proč mě bolí záda při zažívacích potížích?
Vnitřní orgány a páteř sdílejí stejné nervové dráhy, konkrétně míšních nervů a autonomního nervového systému, mozek proto někdy nedokáže rozlišit, odkud signál bolesti přichází. Tento jev se nazývá přenesená (referovaná) bolest. Signály z vnitřních orgánů (tzv. viscerální aferentní vlákna) vstupují do míchy ve stejných segmentech jako signály ze svalů, kůže a kloubů páteře. Proto se například nadýmání, reflux nebo zácpa mohou projevovat bolestí páteře.
Typické příklady přenesené bolesti
- Žaludek a jícen: bolest ve střední části zad, mezi lopatkami, tlak nebo pálení
- Tenké a tlusté střevo: bolest v oblasti beder a kříže, pocit „stažených zad“
- Slinivka břišní: hluboká, pásovitá bolest vystřelující do zad
- Játra a žlučník: bolest pod pravou lopatkou nebo v pravé horní části zad
Bolest zad jako příznak špatného trávení
Nadýmání, časté zadržování dechu a reflexní stažení břišní stěny, ke kterému při trávicích potížích často dochází, mohou výrazně narušit správnou funkci hlubokého stabilizačního systému. Ten tvoří především bránice, hluboké břišní svaly (zejména příčný břišní sval) a pánevní dno, jejichž souhra je klíčová pro stabilitu páteře.
Při trávicích obtížích bývá bránice omezena v pohybu, dech se stává povrchním a tlak v dutině břišní je nerovnoměrně rozložen. Hluboké stabilizační svaly pak nemohou plnit svou opěrnou a stabilizační funkci dostatečně efektivně. Organismus tento stav kompenzuje zvýšenou aktivitou povrchových svalů trupu a zad, které na tuto dlouhodobou zátěž nejsou primárně uzpůsobeny.
Důsledkem je přetížení zejména svalů v oblasti bederní páteře, změna držení těla a zvýšené napětí v dolní části zad. To se může projevit bolestí, ztuhlostí nebo opakovanými blokádami bederní páteře, a to i bez zjevné strukturální poruchy.
Nadýmání a bolest zad
Nadýmání a bolest zad se často objevují současně. Plynatost, tlak v břiše a pocit „nafouknutí“ mohou výrazně ovlivnit držení těla, dýchání i nervový systém – a právě tím vzniká bolest zad, nejčastěji v oblasti beder nebo mezi lopatkami. Nadýmání ovlivňuje celé tělo, včetně zad. Když se uleví trávení, často se uleví i páteři.
Zácpa a bolest zad
Plná střeva, zvýšený tlak v břiše a napětí nervového systému mohou vést k bolesti zad, nejčastěji v oblasti beder a kříže, někdy i ve střední části zad. Bederní páteř je více zatížená a reaguje bolestí nebo ztuhlostí. Zácpu navíc často zhoršuje stres, nedostatek pohybu a dlouhé sezení, což negativně působí i na prokrvení svalů, zvyšuje napětí v bedrech a způsobuje bolest zad.
Vztah záda a břicho – začarovaný kruh
V souvislostí s bolestí zad se mluví hodně o špatném držení těla, kdy se neustále hrbíme, ať už sedíme nebo stojíme. Shrbená záda, propadlý hrudník a předsunutá hlava zvyšují tlak na břišní dutinu, zhoršují peristaltiku střev, podporují reflux a zpomalují trávení. Dostáváte se tak do začarovaného kruhu, shrbenými zády se narušuje trávení a trávicí obtíže zvyšují svalové napětí v zádech a dostavuje se bolest zad ze špatného trávení.
Stres jako společný jmenovatel potíží zažívání a bolesti zad
Stres je fyziologická reakce celého organismu, která má vliv jak na trávení, tak na pohybový aparát. Pokud je stres krátkodobý, tělo si s ním poradí, problém nastává tehdy, když se dlouhodobě opakuje.
Při stresu se aktivuje sympatický nervový systém, zvyšuje se hladina stresových hormonů, krev proudí přednostně do svalů a mozku, a trávení se upozadí. Není totiž akutně důležité pro přežití v dané situaci. Alespoň tak to vyhodnocuje mozek. Pokud však tento režim trvá dlouho, tělo se do klidového, regeneračního módu (parasympatiku) nestíhá vracet.
Chronický stres může způsobovat:
- křeče žaludku a střev
- průjem nebo naopak zácpu
- pálení žáhy a reflux
- pocit „staženého břicha“
- zpomalenou peristaltiku
Kromě trávení stres také působí na pohybový aparát. Ve stresu se reflexně stahují svaly, a to zejména šíje a trapézy, svaly mezi lopatkami a v oblasti bederní páteře a pánve. Tělo se podvědomě připravuje na „akci“. Pokud ale akce nepřijde (sedíme u počítače, řídíme auto, řešíme problémy), svaly zůstávají dlouhodobě stažené.
Komplexní problém = komplexní řešení
Pro léčbu je tak velmi důležité stanovit řádnou diagnózu, ze které vyplyne jasná příčina bolesti. A i poté se nestačí zaměřit pouze na ni. Úleva často nepřichází jen cílením na záda, ale až tehdy, když se začne pracovat komplexně – s držením těla, dechem, pohybem, stresem i samotným trávením. Vnímejte bolest zad jako signál, ne jen jako izolovaný problém. Když porozumíte souvislostem a začnete je řešit v každodenním životě, můžete ulevit nejen svým zádům, ale i trávení a celkovému pocitu pohody.
