Málo se o něm ví, a přitom jeho zanedbání a neléčení může mít poměrně vážné následky. Co je to syndrom hrudního vývodu a proč bychom měli věnovat pozornost příznakům, jako je bolest ramene a krku, brnění a mravenčení prstů, studené prsty či bolesti paže a otoky?
Co je syndrom hrudního vývodu?
Jedná se o skupinu poruch, u nichž dochází k útlaků nervů a cév, které se nacházejí mezi klíční kostí a prvním žebrem. Nazývá se také syndrom horní hrudní apertury. Důsledkem bývá bolest, mravenčení a slabost v paži a ruce. Neurogenní forma TOS (zkratka onemocnění z anglického Thoracic Outlet Syndrome), kterou má 98 % všech pacientů, se vztahuje na útlak brachiálního plexu, vaskulární TOS postihuje tepny nebo žíly v této oblasti.
Protože příznaky TOS jsou tak různorodé a podobné s jinými onemocněními, trvá někdy správná diagnóza i několik let. TOS se často zaměňuje za onemocnění, jako je syndrom karpálního tunelu, cervikální radikulopatie nebo bolest ramene. O to vyšší je pak riziko neléčeného TOS, neboť může dojít k poškození nervů a cév a následnou chronickou bolest, svalovou slabost či atrofii svalů.
Proč k tomu dochází?
Jednou z příčin může být špatné držení těla. Pokud je dlouhodobé, může dojít ke změně polohy žeber a klíční kosti, což zhoršuje prostor pro nervy a cévy. Za zúžení prostoru mezi klíční kostí a žebrem může stát i úraz, např. autonehoda, při níž se stlačí hrudník nebo po níž dojde k zánětu a otoku tkání. Někteří lidé mají genetické předpoklady k užšímu hrudníku, což může s růstem vést k problémům. Vznik TOS může souviset i s pohybem nebo jeho nedostatkem. Zkrácené či napjaté svaly v oblasti krku a ramen (např. šikmé svaly nebo malý prsní sval) mohou zapříčinit komprese nervů a cév v ramenním pletenci. Častěji se TOS vyskytuje u žen, zejména ve věku 20 až 40 let. Jednou z příčin může být i těhotenství, při němž se uvolňují klouby.
TOS syndrom a jeho příznaky
Existuje celá řada příznaků TOS, které nejsou u každého stejné. Jejich projevy závisí na tom, který nerv nebo tepna jsou stlačeny. Nejčastěji jsou to:
- Bolest ramene a krku
- Ochabování svalů palce (Gilliatt-Sumnerova ruka)
- Brnění a mravenčení v ruce
- Necitlivost prstů
- Slabost v ruce a rameni
- Porucha jemné motoriky prstů
U vaskulárního TOS může docházet k:
- Bolesti paže a otokům
- Namodralé barvě ruky
- Bledosti prstů až celé ruky
- Krevním sraženinám v tepnách nebo žilách v horní části těla
- Slabému pulzu v postižené ruce
- Studeným prstům
- Brnění a necitlivosti v prstech
Jaká jsou rizika TOS?
- Bolest v rameni, krku a paži, která se zhoršuje při pohybu.
- Pocit ztuhlosti, omezení pohybu a svalová slabost.
- Mravenčení a necitlivost v prstech.
- Krevní sraženiny, které mohou být životu nebezpečné.
- Ucpání tepny krevní sraženinou a následná gangréna.
Léčba syndromu hrudního vývodu
Klíčovou součástí léčby je fyzioterapie, která je zaměřená na obnovu správného držení těla, uvolnění svalových spazmů, zlepšení rozsahu pohybu a posílení oslabených svalů. Díky terapii se snižuje bolest a tlak na nervy a cévy, posiluje se funkce paže.
Cvičení na držení těla
Nesprávné držení těla může přispívat nebo zhoršovat TOS. Speciálními cviky dojde k posílení konkrétních svalových skupin, které podpoří správné držení těla. Kritické jsou zejména svaly v oblasti ramen a zad, které jsou důležité pro stabilitu.
Propriorecepční cvičení
Toto cvičení je zaměřeno na zlepšení vnímání polohy těla v prostoru a koordinaci. Proprioreceptory jsou smyslové senzory, které informují centrální nervový systém o poloze a pohybu těla i jeho jednotlivých částí. Mozek tak dostává informace o poloze končetiny v prostoru podle kloubního úhlu, délky svalů a svalového napětí. Díky těmto receptorům můžeme provádět složité pohyby bez nutnosti neustálé kontroly zraku. Funguje to tak, že i když zavřete oči a zvednete ruku, stále víte, kde se vaše ruka nachází a v jakém úhlu je ohnutá.
Součástí propriorecepčních cvičení tak jsou různá balanční cvičení a cvičení se zavřenýma očima. Balanční cvičení pomáhají např. naučit tělo a mozek kontrolovat polohu poškozeného kloubu. Ke cvičení se využívají třeba balanční desky, na nichž se cvičící snaží udržet rovnováhu. Cvičení se zavřenýma očima pak pomáhá zlepšovat komunikaci mezi mozkem a svaly.
Dýchací cvičení
Cílem je uvolnění napětí ve svalech v oblasti hrudníku a naučit se správný dechový stereotyp. Doporučuje se zejména brániční dýchání, dýchání do stran hrudníku a cvičení s lokální dechovou oporou:
- Brániční dýchání: Při tomto dýchání se zapojuje bránice, díky čemuž se lépe okysličuje organismus, snižuje stres, ale také pomáhá zlepšovat držení těla a podporovat trávení. Bránice má hlavní podíl na stabilizaci páteře a pánve. Brániční dýchání tak posiluje hluboké břišní svaly, což má přímý vliv na držení těla, a navíc ulevuje od bolesti zad.
- Dýchání do stran hrudníku: Hrudní dýchání, do kterého se aktivně zapojují mezižeberní svaly. Díky tomu se zvedají žebra a rozšiřuje se hrudník do stran, což umožňuje lepší dýchání a také ulevuje od příznaků TOS. Toto dýchání zvyšuje kapacitu plic a je při něm zapojena i bráníce.
- Cvičení s lokální dechovou oporou: zlepšuje stabilitu těla a posiluje hluboké stabilizační svaly břicha a pánevního dna.
Masáže
Díky masážím a mobilizaci kloubů se mohou uvolnit svaly v oblasti krku, ramen a hrudníku, které často bývají napjaté a zkrácené.
Terapie chladem
Kryoterapie je rehabilitační terapie, při níž je člověk vystaven krátkodobému působení velmi nízkých teplot. To je přínosné zejména pro tlumení bolesti a snížení zánětů. Chlad také pomáhá snižovat svalové napětí, uvolňuje ztuhlost a zlepšuje pohyblivost kloubů. V neposlední řadě je kryoterapie účinná i v podpoře obranyschopnosti organismu, a dokonce zlepšuje náladu.
Ergonomie pracovního prostředí
V rámci správného držení těla je vhodné i uzpůsobit pracovní prostředí tak, aby se snížilo zatížení ramenního pletence a podpořilo rovnoměrné zapojování svalstva.
