
Bolestivě stažený sval, dlouhotrvající ztuhlost a omezený pohyb. Svalový spasmus vám dokáže pořádně znepříjemnit normální fungování. Proč k němu dochází a jak se liší sval v křeči a svalový spasmus? Co pomáhá na uvolnění ztuhlého a staženého svalu a jak tomu nejlépe předcházet?
Co je svalový spasmus?
Spasmus svalu je mimovolní stažení svalu nebo svalové skupiny, které trvá po určitou dobu. Zatímco svalová křeč je krátká a intenzivní, spasmus je spíše dlouhodobější a projevuje se jako svalové napětí, ztuhlý sval, přičemž cítíte omezení pohybu a bolest.
Jedná se o obranou reakci organismu, kdy dochází k přetížení, špatnému držení těla, stresu nebo bolesti v okolních tkáních. Nejčastěji k tomu dochází po nějaké sportovní aktivitě, po dlouhém sezení či stání nebo také při náhlém či trhavém pohybu.
Typické projevy:
- bolestivý nebo stažený sval,
- omezený rozsah pohybu,
- pocit ztuhlosti,
- citlivost při doteku,
- někdy i vystřelující bolest do okolí.
Jak vzniká svalový spasmus
Ke svalovému spasmu dochází při stažení svalu, který se nedokáže správně uvolnit. Při spasmu se narušuje komunikace mezi nervy a svalem. Nervový signál vyšle signál ke stažení svalu, ale při jeho uvolnění dojde k chybě a sval tak zůstává v napětí. Organismus tak chrání přetížené či podrážděné místo, aby nedocházelo k dalšímu poškození. Proto vzniká svalové napětí, bolest a důsledkem je omezení pohybu.
Svalové spasmy se nejčastěji objevují v oblasti šíje, zad, beder nebo lýtek. Mohou vznikat lokálně, ale i ve větší svalové skupině.
Nejčastější příčiny svalového spasmu patří:
- přetížení svalů při sportu nebo fyzické práci,
- dlouhé sezení, stání a špatné držení těla,
- stres a psychické napětí,
- nedostatek hořčíku a dalších minerálů,
- dehydratace,
- úrazy nebo blokády páteře,
- nedostatečná regenerace.
Rozdíl mezi křečí a spasmem
| Svalová křeč | Svalový spasmus | |
|---|---|---|
| Náhlé prudké stažení svalu | Dlouhodobější zvýšené svalové napětí | |
| Objevuje se náhle | Rozvíjí se postupně nebo po přetížení | |
| Trvá sekundy až minuty | Trvá hodiny až několik dní | |
| Ostrá a intenzivní | Tupá, tahavá nebo tlaková | |
| Pohyb krátkodobě velmi bolestivý | Pohyb omezený kvůli ztuhlosti | |
| Nejčastější příčina: dehydratace, nedostatek minerálů, fyzická námaha | Nejčastější příčina: přetížení, stres, špatné držení těla, blokády |
Jak dlouho trvá svalový spasmus?

Lehčí svalový spasmus odeznívá během několika hodin, ale pokud se jedná o výrazné přetížení nebo o chronicky stažený sval, může svalové napětí trvat dny až týdny. Délku trvání svalového spasmu může ovlivnit i jeho příčina. Krátkodobé svalové napětí bývá způsobeno fyzickou námahou nebo dlouhým sezením či stáním, zatímco dny a týdny trvající svalové spasmy zapříčiňuje stres, špatné držení těla a chronické bolesti páteře.
Jak se zbavit svalového spasmu
Léčba svalového spasmu se odvíjí od jeho příčiny a také intenzity. Obvykle stačí dostatečný odpočinek a uvolnění svalů. Někdy je ale potřeba komplexnějšího řešení, které je výsledkem kombinace jednotlivých kroků.
Klid a pohyb
Odpočinek je pro léčbu svalového napětí naprosto zásadní, ale pozor, měl by být pouze dočasný. Jakmile dojde ke zmírnění bolesti, je čas na lehký pohyb v podobě chůze nebo protahování. Díky tomu dojde k prokrvení a postupnému uvolnění staženého svalu.
Suché teplo
Teplo zlepšuje prokrvení svalů a pomáhá snížit svalový hypertonus. Pro uvolnění svalového spasmu můžete využít:
- nahřívací polštářky,
- teplou sprchu,
- horkou koupel,
- termofor.
Masáže a fyzioterapie
Masáže, fyzioterapie a různé mobilizační techniky mohou výrazně ulevit od napětí. Fyzioterapeut může navíc odhalit skutečnou příčinu svalových spasmů a např. pokud se jedná o špatné držení těla, pomoci vám napravit držení těla a předejít tak jejich opakování.
Hořčík a dostatek tekutin
Dostatečný příjem hořčíku podporuje správnou funkci svalů a nervového systému. Pomáhá také dostatečná hydratace a další minerály, obzvláště při větší fyzické námaze.
Léky na uvolnění svalů
Myorelaxancia, aneb léky na uvolnění svalového napětí, mohou ulevit od výrazného svalového spasmu nebo bolestivého stažení svalů. Jejich užívání raději konzultujte s lékařem, mohou totiž navozovat únavu a spavost.
Snížení stresu
Psychické napětí bývá častou příčinou svalových spasmů, hlavně v oblasti šíje, ramen a zad. Pomáhá:
- kvalitní spánek,
- dechová cvičení,
- relaxační techniky,
- pravidelný pohyb.
Cviky na uvolnění svalového spasmu

Lehký pohyb a opatrné protahování zmírňují svalové napětí, zlepšují prokrvení a urychlují regeneraci staženého svalu. Nikdy ale neprotahujte sval přes bolest, napácháte tak víc škody než užitku.
Jemné protažení šíje
Svalové spasmy se často objevují v oblasti krku a trapézů, ať už důsledkem dlouhodobého sezení nebo nadměrného stresu.
Pro uvolnění si sedněte rovně a pomalu nakloňte hlavu k jednomu rameni. Vydržte tak cca půl minuty a opakujte na druhou stranu. Můžete také pomalu kroužit rameny nebo zatáhnout bradu dozadu.
Uvolnění beder
Dlouhé sezení či jednostranné přetížení zad může způsobovat hypertonus svalu v oblasti beder. V takovém případě si lehněte na záda a přitáhněte si jedno koleno pomalu k hrudníku. Vydržte cca půl minuty a prostřídejte nohu. Poté můžete přitáhnout k hrudníku obě kolena najednou.
Dýchací cvičení proti svalovému napětí
Pravidelné dechové cvičení pomáhá snižovat svalové napětí způsobené stresem. Díky němu se organismus může celkově uvolnit. Můžete při tom sedět nebo ležet, pozice by pro vás měla být pohodlná. Pomalu se nadechněte nosem až do břicha. Krátce zadržte dech. Následně pomalu vydechujte ústy, přičemž vydechování by mělo být delší než nadechování. Opakujte po dobu nejméně pět minut.
Prevence stažených svalů
- Pravidelný pohyb. (Pravidelná fyzická aktivita pomáhá udržovat svaly pružné a správně prokrvené. Vhodná je například chůze, plavání, jóga nebo kompenzační cvičení.)
- Ergonomie při práci. (Správně nastavená židle a monitor, pravidelné přestávky, protažení během práce a střídání poloh.)
- Dostatek spánku. (Během spánku dochází k regeneraci svalů i nervového systému.)
- Regenerace po sportu. (Lehké protažení, relaxace, masáž, dostatečný odpočinek.)
- Hydratace a minerály. (Dostatečný příjem hořčíku, draslíku, vápníku, tekutin během dne.)
- Snižování stresu. (Prevencí stresu je mimo jiné pravidelný pohyb, relaxační techniky a dechová cvičení a kvalitní spánek.)